Literární archiv Památníku národního písemnictví - Vokolek Vladimír

Vyhledávání:
Vladimír Vokolek
(1913-1988)

Narodil se 1. ledna 1913 v Pardubicích a zemřel 23. července 1988 v Děčíně.
Po maturitě v roce 1933 na gymnáziu v Pardubicích studoval knihovnictví na FF UK v Praze. V letech 1946 - 1953 pracoval jako knihovník v Děčíně, do roku 1968 potom jako učitel. Od roku 1968 byl redaktorem časopisu Dialog v Ústí nad Labem. V 70. letech byl bez zaměstnání.
Jeho náboženská lyrika prozrazuje už vyhraněného a vyspělého básníka, který se vyjadřuje složitým obrazným jazykem, umocněným duchovní hloubkou a vnitřní tíží. Spoluprací tří sourozenců, pardubických Vokolků (tiskaře Vlastimila, malíře Vojmíra a básníka Vladimíra) vyšlo několik krásných drobných tisků Poutní píseň k dobrému lotru (1938), Tolikrát obětovaná (1939) a První blahoslavenství (1940), kde básník prostými slovy vykládá texty evangelia. Vokolek pak překvapil slibnou knížkou Žíněné roucho (1940), kde se kříží vášeň a úsilí Leona Bloye s katolicismem Villiersovým. V tragickém cítění světa v duchu křesťanské náboženské filozofie spatříme chvílemi i zákmity sociální lyriky. V otřásajících vizích (přetiskl sem několik básní z dřívějších bibliofilských sešitků) vyjadřuje poměr člověka k Bohu, jejž zobrazuje jako drama - zápas mezi dobrem a zlem. V pátrání po smyslu života, v mučivém pocitu marnosti hromadí Vokolek představy zániku, hniloby a puchření. Na své tvrdé cestě za Bohem zdá se tento asketa být nelíbivým a jakousi nesentimentální paralelou k úpornému básnickému úsilí Viléma Závady. K autorovým dalším básnickým sbírkám patří Cesta k poledni (1947), z pozdější doby Ke komu mluvím dnes (1978), Mnichov (1984). V r. 1991 vyšla sbírka Kroužení.
Tento fond obsahuje korespondenci V. Vokolka s bratrem Vlastimilem, s Ivanem Divišem, Bedřichem Fučíkem, Františkem Halasem, Františkem Hrubínem, Jaroslavem Seifertem a s Janem Zahradníčkem. Dále je tu několik básnických sbírek v rukopisech: Cesta do ztracena, Exodus, Hic iacet, Kroužení, Monology, Na hrotu plamene spolu s několika prózami: Absurdanda, Kukačka a kyvadlo, Torzo máchovských studií. Ve fondu jsou dále uloženy dvě edice korespondence připravené k vydání a komentář díla V. Černého Křik koruny české.
Osobní fond Vladimíra Vokolka je uložen ve dvou archivních kartónech pod přírůstkovým číslem 6/89 a zahrnuje období 1939 - 1993.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace