Literární archiv Památníku národního písemnictví - Weatherallová Marie

Vyhledávání:
Marie Weatherallová
(1897-1972)

Překladatelka do angličtiny (bří Čapkové, F. Langer, J. Weil) žijící v Anglii, osobnost bohatého literárního a kunsthistorického záběru, přítelkyně O. Vočadla, Z. Vančury, O. Odložilíka, J. Vondráčkové, H. Moora, J. Updika.
Narodila se 1897 v Hradci Králové, kde byl její otec dvorním soudním radou. Studovala filologii na Karlově univerzitě v Praze, dostala stipendium na jeden rok do USA na školu v Bryn Mawr College. Po získání doktorátu učila v letech 1924 - 1926 na Komenského škole ve Vídni. Z té doby se také datuje její celoživotní přátelství s prof. F. Rybou a jeho ženou prof. A. Rybovou a dr. J. E. Jahnem, jehož knihu Stříbrný svět přeložila později do angličtiny.
V roce 1926 se provdala za prof. Roberta Weatheralla, chemika a biologa, který učil na Eton College. Marie Weatherallová přesídlila natrvalo do Anglie. V Etonu prožili manželé Weatherallovi podstatnou část svého života, narodili se jim zde děti Robert, John a Karla. Z Etonu se odstěhovali v roce 1960, kdy odešel Robert Weatherall do penze. Zbytek života prožili v Londýně (Bleackheathu), kde Marie Weatherallová zemřela 15. 5. 1972 a Robert Weatherall v září roku 1973.
Marie Weatherallová se po přestěhování nepřestala zajímat o literaturu a literární vědu a začala do ní aktivně vstupovat svými články, studiemi a překlady. V roce 1927 se objevila v časopise pro moderní filologii stať o Walteru Paterovi, v roce 1929 přeložila s manželem Joyceovu Annu Plurabelu, v letech 1929 - 1931 přispívala do Aventina, Pestrého týdne, REDu, Literárních novin, posílala příspěvky do hlídky Mileny Jesenské. Od roku 1931 vycházely v nakladatelství Allen and Unwin Čapkovy sebrané spisy v překladu manželů Weatherallových. Prof. O. Vočadlo, který překládání Weatherallovým zprostředkoval v doslovu k Anglickým listům (vydání z roku 1975) uvádí, že byli ideální překladatelskou dvojicí, která pro Karla Čapka mnoho znamenala. Díky ní mu odpadlo přehlížení a opravování překladů a korektur a také vyjednávání s agenturami. Weatherallovi přeložili Zahradníkův rok, Anglické listy, Devatero pohádek, Hordubala, Povětroně, Obyčejný život, Válku s mloky, Hovory s T. G. M., Cestu na sever, První partu, Měl jsem psa a kočku, Život a dílo skladatele Foltýna, Marsyas.
Ve 40. letech překládala M. Weatherallová práce F. Langera. V roce 1941 připravila Langerovy pohádky do BBC, dále přeložila Řeči nad kolébkou, Děti a dýka, Bratrstvo bílého klíče, Hry o spravedlnosti, Periferie , Dvaasedmdesátka, Andělé mezi námi. Ne všechny tyto překlady byly uveřejněny. Dále překládala v roce 1949 Život s hvězdou a Makannu - otec divů od J. Weila. V roce 1963 vyšel překlad Života s hvězdou v Jewish Revue v Austrálii.
Vedle překladů a příspěvků do českých časopisů přispívala M. Weatherallová také do některých českých, anglicky tištěných časopisů, které začaly vycházet v Anglii: Česká Svoboda, Čechoslovák, Mladé Československo, Obzor.
Se svou rodnou zemí zůstávala M. Weatherallová spojena nejen překlady z češtiny a sledováním české literatury a kultury, ale udržovala živá osobní přátelství se svými známými z Čech. V Etonu často nacházeli pohostinné útočiště přátelé i studenti. Nutno uvést alespoň O. Vočadla, Z. Vančuru, O. Odložilíka, J. Vondráčkovou, A. Heřmanovou, L. Vokrovou. Na doporučení L. Vokrové se M. Weatherallová stala členkou českého PEN klubu, který byl v Anglii založen v roce 1939. V roce 1938 pomáhala při posléze nerealizovaném odjezdu J. Weila do zahraničí. Angažovala se silně pro emigranty, po celou dobu války jim poskytovala nezištně pomoc, účastnila se ve válečných fondech. Po válce navázala opět styky s českými přáteli a přijela na návštěvy do ČSR, posléze ČSSR.
Je třeba zmínit se i o jejich vztazích s okruhem anglické inteligence a anglické kultury. Ve třicátých letech se stýkala v Etonu s etonskými profesory a jejich ženami, s prof. Kennethem Wickhem, prof. Robertem Birkleyem, s představiteli anglické literární avantgardy Geofreyem Grigsonem, Stephenem Spenderem, Johnem Lehmanem, Rosamund Lehmanovou a uměleckým kritikem Nikolajem Pevsnerem. Jejím blízkým přítelem byl Henri Moor. Dík svému synovi Robertovi se seznámila v roce 1968 s Johnem Updikem, který ji spolu se synem navštívil v Anglii. Nejen syn Robert, ale i druhý syn John a dcera Karla se přestěhovali do USA, kde je manželé Weatherallovi navštívili.
Obsáhlým informačním zdrojem o životě M. Weatherallové je monografická vzpomínková kniha napsaná Jaroslavou Vondráčkovou a nazvaná Tenkrát. Především z ní jsou čerpány i výše uvedené údaje. Z práce J. Vondráčkové založené na osobní korespondenci M. Weatherallové s českými přáteli vyplývá, že M. Weatherallová a její činnost v oblasti literárně kulturní nebyla v Anglii ani u nás plně doceněna. Přesto, že setkání M. Weatherallové s Anglií patřilo k setkáním osudovým, s anglickým prostředím zcela nesrostla a stýskalo se jí po rodných Čechách. V roce 1959 psala jedné ze svých nejbližších přítelkyň dr. Boženě Kuklové-Štúrové do Bratislavy, že přemýšlí o návratu do Čech.
Fond M. Weatherallové v literárním archivu Památníku národního písemnictví v rozsahu dvou kartónů má svůj počátek v roce 1973. Jeho základem či spíše podnětem k založení byl dar korespondence M. Weatherallové od J. Vondráčkové. K této korespondenci přibyla další část v roce 1976. Tato část byla opět zprostředkována J. Vondráčkovou a obsahovala rukopis životopisné knihy Tenkrát, další část korespondence, fotografie a tisky. J. Vondráčková píše v úvodu ke knize Tenkrát o tom, jak vznikla sbírka korespondence M. Weatherallové. V květnu roku 1972, těsně po smrti M. Weatherallové, se sešla skupina jejích přátel - pisatelů a adresátů dopisů - u J. Vondráčkové a rozhodli se sebrat její roztroušené dopisy, aby byla alespoň částečně zachycena korespondence, kterou kromě let válečných vedla se svými přáteli v Čechách. Slovy J. Vondráčkové „dopisy odrážejí fakta, vzpomínky maličkého okruhu předválečné a poválečné inteligence, hrstky přátel, spojených oddanými vztahy, o které se pisatelé v těžkých dobách opírali...“ K této posbírané korespondenci se připojují opisy dopisů M. Weatherallové i dopisů jí adresovaných. Tyto dopisy opsala J. Vondráčková při svých návštěvách u M. Weatherallové v Anglii. Korespondence obsažená ve fondu představuje tedy pouze část korespondence M. Weatherallové, její další část spolu s další soukromou a písemnou pozůstalostí je uchována u dětí manželů Weatherallových v USA. Větší část knihovny M. Weatherallové odkoupilo po smrti Weatherallových Britské muzeum. J. Vondráčková uvádí, že měla Mica, jak přátelé přezdívali M. Weatherallové, bohatý archiv korespondence, rukopisů překladů vydaných i nevydaných, velkou knihovnu, jejíž součástí byly anglické, americké a české časopisy. Informace týkající se fondu M. Weatherallové v literárním archivu PNP a její pozůstalosti obsahuje zvláštní složka korespondence J. Vondráčkové (9 dopisů z let 1973 - 1975), která byla, neroztříděná dle pisatelů, zařazena do oddílu dokladů. Skutečné doklady se ve fondu nenacházejí.
Jak již bylo uvedeno, hlavní místo ve fondu zaujímá sebraná korespondence, a to zejména odeslaná (J. Vondráčkové, F. Langerovi, B. Kuklové-Štúrové, J. Jahnovi, O. Vočadlovi aj.). Součástí korespondence je korespondence rodinná, jedná se především o vzájemnou korespondenci mezi J. Vondráčkovou a R. Weatherallem (manželem M. W.) a dětmi Weatherallových. Korespondenci doplňuje konvolut korespondence J. Vondráčkové týkající se M. Weatherallové. Jde jednak o přímou korespondenci s přáteli M. Weatherallové - českými i anglickými (Hodbodovi, Collinsovi, W. Hogewoogen, G. Hartley), jednak o korespondenci směřovanou ke kompletování dopisů, dokumentačního materiálu a informací k osobnosti M. Weatherallové.
Ve fondu se často objevují vedle originálů dopisů i xerokopie a opisy J. Vondráčkové. V některých případech se jedná i o výpisy z korespondence, takže se v soupise neuvádí počet kusů korespondence, ale počet listů (např. dopisy M. W. s přítelkyní B. Kuklovou a manželi Rybovými). Podobně jako ve fondu J. Vondráčkové a fondu J. Weila, který J. Vondráčková kompletovala, se můžeme v korespondenci setkat s poznámkami J. Vondráčkové přímo v korespondenci, někdy jsou přiloženy s poznámkami o adresátovi, dataci apod. Nutno upozornit, že datace provedená J. Vondráčkovou vždy nesouhlasí se skutečností.
Vedle korespondence zaujímá důležité místo ve fondu rukopis knihy J. Vondráčkové Tenkrát (neúplná kopie rukopisu se nachází také ve fondu J. Vondráčkové). Kniha má podtitul Půlstoletí přátelství v dopisech a je napsána z velké míry právě na základě sebrané korespondence, která je tu často i citována. Spíše než o souvislé vzpomínkové vyprávění jde o střípky atmosféry s uchovanou živostí, z níž vystupuje portrét M. Weatherallové a jejích přátel. K největším hodnotám, klenoucím se nad krátkostí a relativitou života, patří pro J. Vondráčkovu (a M. Weatherallovou) přátelství. K rukopisu vzpomínkové knihy Tenkrát jsou připojeny jmenný rejstřík a přílohy. Přílohy mají spíše charakter doplňujícího pracovního materiálu. Jde hlavně o fotografie M. Weatherallové (osobní, rodinné, se zachycením přátel, míst, ale i samorostů opracovaných J. Vondráčkovou a zaslaných do Anglie).
       Fond doplňuje z rkp. cizích přednáška Jana Patočky o J. Čapkovi, drobné opisy článků, výstřižky a 1 tisk.
Fond M. Weatherallové není rozsáhlý, obsahuje uvedené 2 kartóny, přesto je velmi cenný. Nejen korespondencí - výpověďmi a sděleními jednotlivých dopisů, ale i iniciativou sběratelů korespondence. Fond je uložen pod přírůstkovými čísly v rozmezí 114/73 – 84/76 a zahrnuje období 1926 – 1972.
Další materiál k osobnosti M. Weatherallové je možno nalézt v literárním archivu PNP ve fondech J. Vondráčkové, J. Weila, J. Čapka, O. Vočadla.
Hlavním zdrojem pro poznání a zhodnocení osobnosti M. Weatherallové zůstává však zřejmě její osobní a literární pozůstalost v USA.

* Technická poznámka na závěr: Fond M. Weatherallové byl již dříve částečně zpracován. Popisy karet nebyly však provedeny dle archivních pravidel, chaotická byla i inventární čísla. Popis karet tedy není jednotný, u nově psaných karet nejsou uvedena inventární čísla a posloupnost orientace je založena na abecedním systému.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace