Národní archiv - Presidium ministerské rady Vídeň

Vyhledávání:
I. Vývoj původce

       Prezídium ministerské rady ve Vídni (k.k. Ministerratspresidium) z let 1848-1918 nikdy nebylo vytvořeno zvláštní právní normou. Vyvíjelo se postupně jako pomocný orgán zákonných institucí výkonné moci v Rakousku, tzn. ministerského předsedy a ministerské rady. Odpovědná ministerská rada s předsedajícím ministerským předsedou byla zřízena již v prvém období ústavních poměrů v Rakousku nejvyšším rozhodnutím ze 17. března 18482 a trvala i v následujícím období absolutismu. Císařským kabinetním listem z 20. srpna 18513 byl určen její úkol zabezpečovat jednotu vládní politiky a státní správy. Instituce ministerské rady a ministerského předsedy zůstala zachována i po ústavních změnách a zavedení dualismu v roce 1867. Zákon z 25. července 1867 o odpovědnosti ministrů poté  označil ministry za členy ministerské rady.4 Různé jiné zákony pak vyžadovaly její usnesení jako předpoklad platnosti důležitých opatření výkonné moci (vyhlášení výjimečného stavu, vydání  nouzových opatření bez souhlasu říšské rady, dočasné zastavení činnosti porotních soudů apod.)
Prezídium ministerské rady ve Vídni (dále jen MRP/R) mělo více funkcí. V první řadě sloužilo jako orgán ministerské rady a obstarávalo pro ni nutnou kancelářskou službu. To znamenalo, že vedlo a uchovávalo protokoly ze zasedání, koncipovalo a na základě jejích usnesení vyhotovovalo příslušná akta, vypracovávalo vládní zprávy císaři apod. Druhou stránkou činnosti MRP/R jako orgánu ministerského předsedy bylo vyřizování spisů zasílaných mu ministerstvy a zemskými politickými úřady. MRP/R rovněž zajišťovalo ministerskému předsedovi servis spojený s jeho služební povinnosti (porady, cesty, apod.). V neposlední řadě vyřizovalo agendu, která byla přidělena do přímé pravomoci ministerského předsedy. Na základě nařízení vlády z 5. srpna 18765 to byly především různé administrativní a disciplinární záležitosti Správního soudního dvora. Dále to byly věci týkající se Úřadu pro výživu lidu, který byl jako ústřední úřad pro zásobování obyvatelstva za války ustaven nařízením vlády ze 13. listopadu 1916 a podřízen přímo ministerskému předsedovi.6 K agendě MRP/R patřily krátce i záležitosti policejní. Ty však spravovalo pouze jeden rok: od roku 1867, kdy mu byly přiděleny na základě nejvyššího  rozhodnutí z 2. března 18677 do roku 1868. Tehdy mu byly odňaty a  zařazeny do působnosti nového Ministerstva zeměbrany a veřejné bezpečnosti.8 Další oblast působnosti pak mělo MRP/R ve věcech tiskových. Na základě nejvyššího rozhodnutí z 11. února 1870 mu byla svěřena správa a řízení úředního listu Wiener Zeitung9 a dalším nejvyšším rozhodnutím z 23. listopadu 1881 rovněž správa a řízení Telegrafní a korespondenční kanceláře a jejích filiálek (např. v roce 1918 to byly pobočky v Krakově, Lvově, Praze a Terstu). Kancelář zajišťovala informační servis pro rakouskou vládu a jejím prostřednictvím byla též publikována vládní stanoviska. Celkově lze konstatovat, že kompetence MRP/R nebyla nikdy přesně vymezena a jeho význam i činnost vyplývaly z funkce ministerského předsedy jako představitele vládní politiky a dohlížitele nad jejím vykonáváním. Prezídium zaniklo při rozpadu rakousko-uherské monarchie na podzim roku 1918.
I když personální stav MRP/R neustále rostl, nikdy se nestalo velkým úřadem. Vlastní MRP/R (bez personálu Telegrafní a tiskové kanceláře a bez personálu časopisu  Wiener Zeitung, který mu byl jinak podřízen) mělo v roce 1868 5 úředníků (vedoucího prezidiální kanceláře, vedoucího protokolu,  1 ministerského sekretáře a 2 oficiály). Roku 1900 stoupl tento počet na 26, v roce 1913 na 49 a konečně v roce 1918 na 58 úředníků a pomocných kancelářských sil. Organizačně samostatnou složku tvořil tiskový departement (Pressdepartement), pod který spadal  personál listu Wiener Zeitung a Telegrafní a korespondenční kanceláře a jejích poboček. Za první světové války přibyl roku 1918 ještě departement státoprávní (Staatsrechtliches-Departement) s 12 pracovníky. Vedle toho mělo MRP/R ovšem ještě departement účetní (v roce 1918 čítal 7 pracovníků)  a oddělení spisové služby (v roce 1918 čítal 12 pracovníků).10
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace